Projekt navazuje na předchozí dvě letní výstavy s díly mladých umělců a zejména umělkyň z obou pražských výtvarných vysokých škol, s poměrně uvolněným obsahem a uvolněným názvem, který by měl také lehce provokovat. Jde v zásadě o možnost udělat v pražské galerii výstavu, která bude mít větší ambici, než je jen “školní” výstava, spíš jde o výstavu poškolní.... V obou předchozích letních výstavních případech jsme udělali rovněž katalog; pro některé ze zúčastněných byla výstava, myslím, i slušný odraz do širšího povědomí. Je také intence posunout výstavu dál, mimo Prahu.
Nesvazujeme výstavu konkrétním tématem, jsme vedeni potenciálem kvality, jisté originality a já osobně mám rád i překvapivý a provokativní obsah. To, že jsme povětšinou volili figurální práce - ostatně je tomu tak i letos, vychází z toho, co vzniká v nejmladší generaci. Ostatně, dlouhodobým smyslem letních, a v budoucnu čím dál více i neletních, výstav v Černé labuti i jinde je podchycovat nálady a trendy v umění, které právě teď vznikají. V tom smyslu také spolupracuji jako kurátor s umělkyní Lucií Králíkovou z Medunova ateliéru na AVU - ostatně až na Tomáše Alferyho jsou letošní vybraní, či spíše vybrané, na základě jejího konceptu a jejích tipů. Nepropadejte tedy skepsi a opusťte úporné hledání kurátorského záměru - možná i lehce navzdory vašim VŠ pedagogům je tady a teď hlavním tématem svoboda. Kdy jindy, než v létě.
Martin Dostál, kurátor
Výstava V poslední lavici, nenamáhám palici je spolufinancována Zlínským krajem
